Vitamín D je pro lidské tělo potřebná živina. Na rozdíl od jiných vitamínů si ho naše tělo dokáže vyrobit samo. Tato látka je prohormon, prekurzor hormonu, a hraje roli v mnoha tělesných procesech. Přispívá k udržení zdraví kostí a zubů tím, že reguluje vstřebávání vápníku a fosforu v těle.
Správná hladina vitamínu D je spojena s fungováním imunitního systému. Podporuje vrozenou i adaptivní imunitní odpověď. Přítomnost receptorů pro vitamín D na imunitních buňkách naznačuje jeho přímý vliv na jejich funkci.
Slunce jako zdroj vitamínu D
Hlavním zdrojem vitamínu D je sluneční záření, konkrétně jeho ultrafialová složka B (UVB). Když UVB paprsky dopadnou na nechráněnou pokožku, spouštějí chemickou reakci. V kůži se nachází sloučenina zvaná 7-dehydrocholesterol, která se působením těchto paprsků přeměňuje na prekurzor vitamínu D3. Efektivita tohoto procesu však závisí na několika proměnných.
Schopnost těla syntetizovat vitamín D ze slunce ovlivňuje řada faktorů. Jedním z nich je zeměpisná šířka. V mírném pásmu, jako je Česká republika, je od podzimu do jara syntéza vitamínu D v kůži prakticky zastavena kvůli malému úhlu dopadu slunečních paprsků.
Dalším faktorem je denní doba, přičemž nejvíce UVB paprsků dopadá na zemský povrch kolem poledne, mezi 10. a 14. hodinou. Množství odhalené kůže také hraje roli. Krátké vystavení celého těla slunci je účinnější než dlouhé opalování jen obličeje a rukou.
Barva pleti, daná množstvím pigmentu melaninu, je dalším aspektem. Melanin funguje jako přirozený sluneční filtr a pohlcuje UVB záření. Lidé s tmavší pletí proto potřebují delší dobu na slunci, aby si vytvořili stejné množství vitamínu D. Používání opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem (SPF) také blokuje UVB paprsky a snižuje produkci vitamínu D.
S věkem navíc klesá koncentrace 7-dehydrocholesterolu v kůži, což činí starší jedince méně efektivními v jeho tvorbě.
Získávání vitamínu D stravou
Vitamín D lze získat i z potravy, i když se přirozeně vyskytuje jen v omezeném množství potravin. Nejbohatším zdrojem jsou tučné mořské ryby, mezi které patří:
- Losos
- Makrela
- Sardinky
- Sleď
Dalším zdrojem jsou oleje z rybích jater, jako je olej z tresčích jater. V menším množství se tato živina nachází také ve vaječných žloutcích, hovězích játrech a některých druzích hub, které byly vystaveny UV záření.
Vzhledem k omezenému přirozenému výskytu se mnoho běžných potravin obohacuje (fortifikuje). Mezi nejčastěji obohacované potraviny patří mléko, mléčné výrobky, rostlinné alternativy, snídaňové cereálie, některé druhy pomerančových džusů a margaríny. Pro mnoho lidí představují tyto potraviny spolehlivý zdroj vitamínu D, je však důležité číst etikety, protože množství přidaného vitamínu se může lišit.
Doplňky stravy jako možnost
Pokud expozice slunci a příjem ze stravy nestačí, jsou možností doplňky stravy. Jsou účinnou cestou k zajištění dostatečné hladiny, zejména pro rizikové skupiny. Mezi ně patří starší dospělí, lidé s omezeným pobytem na slunci, jedinci s tmavou pletí nebo lidé s určitými zdravotními stavy, které ovlivňují vstřebávání tuků.
Na trhu jsou dostupné dvě hlavní formy vitamínu D: D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). Vitamín D2 se získává z rostlinných zdrojů, jako jsou kvasinky nebo houby ošetřené UV zářením. Vitamín D3 je forma, kterou si tělo přirozeně vytváří v kůži a která se získává z živočišných zdrojů, nejčastěji z lanolinu. Výzkumy naznačují, že vitamín D3 je účinnější při zvyšování a udržování hladiny vitamínu D v krvi než D2, protože ho tělo metabolizuje efektivněji.
Před zahájením užívání doplňků je vhodné konzultovat situaci s lékařem. Odborník může na základě krevního testu zjistit aktuální hladinu vitamínu D a doporučit vhodnou dávku. Nadměrný příjem může být toxický a vést k hyperkalcémii, stavu charakterizovanému příliš vysokou hladinou vápníku v krvi.